Ostravská Platforma zdraví: Prostor pro témata propojující zdravotní a sociální sektory

Na začátku prosince se v zastupitelském sále Magistrátu města Ostravy uskutečnilo první setkání Platformy zdraví, které organizoval odbor sociálních věcí a zdravotnictví ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Platforma zdraví si klade za cíl zlepšit spolupráci mezi odborníky v oblasti zdravotní a sociální péče a hledat efektivní způsoby podpory zdraví obyvatel Ostravy s důrazem na prevenci.

Celodenní setkání zahájil Zdeněk Živčák, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, který nastínil důvody vzniku platformy a některé její cíle: „Platforma zdraví vznikla jako reakce na potřebu propojit různé odborníky a instituce, kteří se zabývají zdravotně-sociální problematikou. Ostrava je metropolitní město, ve kterém se nacházejí tři velké nemocnice a další významné instituce, jako je lékařská fakulta, Krajská hygienická stanice MSK, centra duševního zdraví, Státní zdravotní ústav a další. Z naší práce víme, že zdraví zásadně ovlivňují sociální faktory. Věříme, že platforma přispěje k propojování znalostí odborníků působících v sociální i zdravotní sféře, a také ke vzájemnému pochopení jejich rolí.“

Setkání bylo rozděleno do dvou bloků. První část se zaměřila na legislativní novinky a inspiraci z jiných regionů. Jana Abrlová z Magistrátu města Ostravy představila proces vzniku Platformy zdraví a zdůraznila důležitost multidisciplinární spolupráce. „Platforma zdraví má charakter konference, kde budou zaznívat legislativní novinky a inspirativní přístupy podpory zdraví z našeho města i jiných koutů republiky. Tato setkání se budou konat dvakrát ročně,“ uvedla Jana Abrlová.

Zdislava Odstrčilová, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb z Ministerstva práce a sociálních věcí, účastníky seznámila s podobou změnového zákona o sociálně-zdravotním pomezí, který upravuje podmínky pro poskytování zdravotní péče poskytovateli sociálních služeb.

Velkou inspirací byl příspěvek Lenky Mikletičové a Martina Jelínka z Kraje Vysočina, kteří představili model zkvalitňování služeb v oblasti zdravotně-sociální péče vycházející z dlouhodobé práce s daty. Díky představeným projektům mimo jiné vznikl krajský řešitelský tým, který se zabývá situacemi lidí, pro něž neexistuje v současném systému vhodná služba. Dále na Vysočině fungují sociální lékaři poskytující ošetření lidem v těžké životní situaci, včetně mladým dospělým opouštějícím ústavní péči, lidem bez domova či osobám po výkonu trestu.

Johana Růžková zakončila první blok svou prezentací o Duálních stolech, tedy dobrovolných platformách určeným pracovníkům organizací, kteří se dostávají do kontaktu s lidmi s duálními diagnózami vyžadujícími komplexní přístup. Duální stoly úspěšně fungují v pěti místech po celém Česku, například v Plzni, Praze nebo Ústeckém kraji.

Druhý blok programu byl věnován tomu, jak by měly fungovat týmy multidisciplinární spolupráce. „Oproti konferenčně laděným setkáním Platformy zdraví se týmy multidisciplinární spolupráce zaměří na konkrétní témata, kterými bychom se měli na základě dat a poznatků z terénu zabývat. Týmy povedou lidé, kteří se vybranými problémy zabývají dlouhodobě a mají ambici měnit stávající systém,“ vysvětlila Jana Abrlová.

Představitelky prvních dvou týmů, které pomohou ověřit, zda menší týmy s konkrétní cíli a ve spolupráci se členy pracovních skupin komunitního plánování mohou fungovat. První vystoupila Lena Michálková z organizace Spolu pro rodinu. Upozornila na nedostupnost pediatrické péče, která zvláště postihuje některé skupiny dětí. Na výzvy ve spolupráci mezi nemocnicemi a poskytovateli sociálních služeb poukázala Marta Machová, metodička kvality služeb pro seniory.

Setkání bylo zakončeno shrnutím klíčových témat a také vysvětlením způsobu, jak se do činnosti týmů multidisciplinární spolupráce zapojit. Účastníci byli také vyzváni k vyplnění zpětnovazebního dotazníku, jehož výsledky pomohou lépe směřovat budoucí aktivity Platformy zdraví.